Jmenuji se Martin Šebek. A tohle je můj příběh.

Jak jsem se dostal k focení?

Začalo to trochu oklikou. Oslovili mě dva přátelé, zda bych jim na jejich svatbě mohl dělat kameramana a poté jim sestříhat jednoduché svatební video. Pouze se stabilizátorem a kvalitním mobilním telefonem jsem se této role ujal a nečekal jsem od toho nic moc velkého. Úprava videa mě ale bavila víc, než jsem čekal a přátelé byli z výsledku nadšení.

Poté jsem mohl shlédnout fotografie profi fotografky, která na jejich svatbě působila. U některých fotografií bych osobně zvolil jinou kompozici, tady bych přidal světlo, tady zase ubral...došlo mi, že se na každou fotku dívám možná víc podrobně, než ostatní a z více technického pohledu. Také jsem mohl sledovat zmíněnou fotografku v akci a bylo několik momentů, kdy bych byl osobně při pořízení některých fotografií mnohem diskrétnější, vadila mi zkrátka ta okatost a strojenost některých situací.

Téma fotografování mě začalo zajímat čím dál více, a proto jsem začal studovat odborná videa a přednášky, pořídil jsem si svou první zrcadlovku se základním příslušenstvím a jelikož jsem znamením střelec, rovnou jsem k tomu všemu přidal i živnostenský list a rozhodl se věnovat této úžasné činnosti i profesně.

Ze začátku jsem ještě párkrát působil jako druhý fotograf a získával tak cenné zkušenosti i portfolio. Pak jsem se osamostatnil a začal fotit již celé svatby sám.

Po nějaké době jsem byl osloven s nabídkou nafocení produktů pro e-shop známé firmy zabývající se prodejem bazénů a jejich příslušenstvím, což pro mě byla další cenná zkušenost.  
 
Jaký jsem fotograf?

Jak jsem již zmínil výše, při pozorování profi fotografů při jejich práci jsem si často všímal věcí, které bych osobně udělal úplně jinak. Když fotíte svatbu, která je pro její účastníky vždy velice osobní záležitostí, měla by být diskrétnost na prvním místě. Pro spoustu lidí je navíc svatba dosti stresujícím zážitkem, a tak určitě není dobré, když jim práci přidělává i samotný fotograf, který neustále vyžaduje stylizování se do nějakých póz, nebo při přípravách potřebuje instalovat hromadu světel či jiného příslušenství.

Svatba je o jejích účastnících a fotograf by měl pouze zachytit atmosféru, ale za žádnou cenu by ji neměl narušovat. Osobně se tedy snažím téměř o neviditelnost a kromě společných a skupinových fotografií, pokud si je novomanželé přejí, zachycuji atmosféru tak, jak je, aniž bych ji nějak narušoval či uměle upravoval. Nejlepším oceněním pro mně potom je otázka: "Kdy jste tohle vyfotil? Vůbec jsem si vás nevšimla..."


Hodíme se k sobě?

Focení svateb je pro mě opravdu srdcovou záležitostí. Líbí se mi ta rozmanitost. Každá svatba je jiná, každý má jiné potřeby a požadavky. Svým potencionálním klientům vždy nejprve nabídnu osobní setkání, abychom zjistili, jestli si sedneme i osobnostně. I když mám svůj osobitý styl, rád si vyslechnu představu klientů o tom, jak by měly fotky vypadat, jaký styl se jim líbí, jaká jsou jejich přání apod.

Někteří klienti mi dávají naprosto volnou ruku a nemají žádné požadavky na speciální druhy fotografií. Někteří mají ale svatbu naplánovanou od A do Z, a to včetně toho kde, kdy a jak se kdo bude fotit. I to je pro mě výzva. Vždy jde ale nakonec o to, aby byl klient s mou prací spokojen, a především pak o to, aby se na fotografie z jednoho z nejvýznamnějších dnů svého života podíval rád i za 20 let.

Pokud si myslíte, že bych pro Váš den mohl být ten pravý, budu moc rád, když se mi ozvete.